Tvořte s dětmi, kreslete, malujte, fotografujte a můžete vyhrát řadu skvělých cen. Více zde...

Komunikace – jak naslouchat dítěti

14. dubna 2010 v 22:13 |  Výchova a péče o dítě
Abychom byli schopni udržovat se svým dítětem uspokojivý vzájemný vztah, musíme s ním účinně komunikovat.
Tato a další kapitola se budou zabývat naší schopností naslouchat svým dětem. Abychom svým dětem usnadnili komunikaci s námi, musí je náš způsob komunikace přesvědčit, že nám na nich záleží natolik, že jim budeme naslouchat. Bohužel, typickým rysem života mnoha rodin je právě špatná komunikace.
"Mluvíte se svým dítětem?"
"Jasně že mluvím na své dítě!"
A kolik toho "mluvení na dítě" asi spočívá v kárání, napomínání, kritizování, chlácholení, vyhrožování, kázání, vyptávání, radách, posuzování, vyslýchání a zesměšňování! Tyto taktiky, byť sebelépe míněné, komunikaci spíše zhoršují, než zlepšují. Působí napětí ve vzájemných vztazích. Jen si představte, že byste stále kázali svým přátelům nebo je kritizovali. Výsledek by byl ten, že by se rozzlobili nebo hledali záminky k odchodu. Kdyby většina rodičů jednala se svými dětmi tak, jak jednají se svými přáteli, jejich vztahy s dětmi by se zlepšily. A naopak, kdyby jednali se svými přáteli tak, jak zacházejí se svými dětmi, asi by jejich přátelství dlouho nevydržela. Jak by s vámi podle vašeho názoru měli jednat lidé, když se vám přihodí něco nepříjemného? Někdy chcete být raději o samotě, jindy potřebujete, aby vás někdo vyslechl a snažil se pochopit vaše pocity. Je pravděpodobné, že vaše dítě potřebuje podobně chápavý přístup.
Jaké role hrajeme, když děti vyjadřují své pocity
Mnozí z nás mají z dřívějška zafixováno, že pocity strachu, zklamání a hněvu jsou špatné a neměly by být dávány najevo. V důsledku toho často nevíme, jak na tyto pocity reagovat, když je vyjadřují naše děti. Jsme v rozpacích a reagujeme tím, že "hrajeme určité role":

Vrchní velitel. Rodič, který hraje tuto roli, chce mít všechno řádně pod kontrolou a žádá od dítěte, aby se okamžitě zbavilo svých záporných pocitů a "vzchopilo se". Nástroje, které "vrchní velitel" používá, aby ovládal situaci, jsou nařízení, příkazy a hrozby.
Moralista. Moralista je rodič, který stále "honí bycha". Takový rodič stále káže: "Měl bys udělat tohle!" a "Neměla jsi dělat tamto!" Moralista má mimořádný zájem na tom, aby jeho dítě mělo "ty správné" pocity.
Děd Vševěd. Rodiče, kteří hrají tuto roli, se snaží ukázat dítěti, že dospělí jsou na světě podstatně déle, a znají tudíž na všechno odpověď. Takoví rodiče kážou, radí, apelují na rozum dítěte a snaží se ukázat, jak nadřazení jsou oni sami.
Soudce. Tento typ rodiče už vynesl nad dítětem rozsudek bez soudu. "Soudcové" se snaží dokázat, že oni mají vždycky pravdu a že chyba je vždy na straně dítěte. Kritik. Rodiče, kteří hrají tuto úlohu, se stejně jako "soudce", "moralista" a "děd Vševěd" snaží mít vždycky pravdu. Nadto "kritik" se při ovládání dítěte spoléhá na zesměšnění, nadávky, sarkastické poznámky nebo vtipy.
Psycholog. Rodič "psycholog" se snaží analyzovat problém. Tito rodiče chtějí - s těmi nejlepšími úmysly - vyslechnout všechny detaily, aby tak měli lepší možnost dítě uvést na správnou cestu. "Psycholog" zkoumá, rozebírá a vyptává se.
Utěšitel. Rodiče hrající tuto roli se nechtějí nechat vtáhnout do problémů a berou pocity dítěte na lehkou váhu. Jejich odpovědí na starosti a úzkosti dítěte je zběžné ujištění, poklepání na rameno a předstírání, že je všechno v pořádku, i když pro dítě všechno v pořádku není.
Přestože jsme při kritice těchto rodičovských rolí použili dosti silné výrazy, rádi bychom zdůraznili, že rodiče, kteří je hrají, to nedělají ve špatném úmyslu, ale naopak s těmi nejlepšími záměry.

Jak účinně naslouchat

Ten druh vzájemné komunikace, k němuž se zde snažíme směřovat, je založen na vzájemném respektu. Vzájemný respekt znamená, že děti a rodiče nechají jeden druhého otevřeně vyjádřit svá přesvědčení a pocity bez obavy z odmítnutí. To znamená přijímat to, co ten druhý říká. Nemusíte se svými dětmi souhlasit, ale můžete dát najevo, že berete na vědomí jejich pocity. Dejte jim to znát svým tónem a slovy, která použijete.
K tomu, abychom účinně naslouchali, je zapotřebí soustředění. To zahrnuje vytvoření kontaktu pohledem a výrazem, který říká: "Naslouchám ti." Dobré naslouchání od nás někdy vyžaduje mlčení, jindy je zapotřebí odpovídat.

Zdroj: Don Dinkmeyer, Gary D. McKay, Efektivní rodičovství krok za krokem, 2008

Autoři vysvětlují principy efektivní výchovy a popisují jejich aplikaci do praktického rodinného života. Každá kapitola je zároveň "lekcí" na jeden týden, obsahující otázky k probrané látce, modelovou problémovou situaci, na které je předvedena aplikace získaných poznatků, návrh činnosti na týden včetně tabulky, která přehledně předkládá rozdíly mezi některými správnými a nesprávnými postupy.
Metoda efektivní výchovy původně vznikla v USA jako Program STEP a postupně se rozšířila i do Evropy. V České republice tvoří základ úspěšných kurzů pro rodiče. Principy shrnuté v této příručce mohou pomoci nejen rodičům při výchově, ale osvědčily se i při práci se skupinami dětí ve školách a na dětských táborech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 friv 5 friv 5 | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 11:00 | Reagovat

Děti a rodiče se každá rodina má svůj vlastní způsob vzdělávání nákladů, popovídat si a svěřit jim pochopit opravdu neměli nechat ujít, a to, co je třeba udělat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama